Všichni známe ten paradox: město je ozdobené, trhy smrdí svařeným vínem a přesto se cítíte unavení, podráždění nebo smutní. Není to jen vaše hlava — prosinec má několik konkrétních mechanismů, které ovlivňují náladu. Rozhovor s psychologem a moje vlastní pozorování z redakce dávají dohromady pochopitelný obraz toho, co se děje a jak s tím zatočit.

Světlo, hormony a biorytmus

Nejvýraznější faktor je prostý: méně denního světla. Naše tělo podle něj reguluje produkci melatoninu a serotoninu — dva klíčové hormony nálady a spánku. Když se den zkracuje, melatonin stoupá a my máme větší tendenci k ospalosti a pasivní náladě.

Psycholog vysvětluje, že u citlivých jedinců se to projeví jako sezónní afektivní porucha. Nejde vždy o plnou depresi, ale o zhoršení energie, motivace a zájmu o běžné činnosti. V Česku to může postihnout až několik procent lidí výrazně a řadu dalších mírně.

Sociální tlak a nerealistická očekávání

Vánoce jsou marketingový kolos: reklamy, rodinné představy, srovnávání na sociálních sítích. To vytváří psychologický tlak — máte být šťastní, štědří, usměvaví. Když realita (pracovní stres, vztahy, finance) neodpovídá ideálu, vzniká frustrace a vina.

Praktický příklad z ordinace: klientka říkala, že „v prosinci má pocit, že selhává jako hostitelka i partnerka“. Tento vnitřní dialog často zvyšuje úzkost a vede k vyhýbání se společenským situacím, tedy ke zhoršení nálady.

Životní návyky: spánek, jídlo, alkohol

Prosinec mění i denní režim. Děti mají volno, řada firem uzavře na několik dní, a také se mění stravovací návyky — více cukru, alkoholu a nepravidelných jídel. To ovlivňuje hladinu cukru v krvi a kvalitu spánku.

  • Alkohol může krátkodobě „zlepšit“ náladu, ale zhoršuje spánek a zvyšuje úzkost následující den.
  • Nadměrné sladkosti uvolňují inzulín, pak následuje propad energie a podrážděnost.
  • Ztráta denní rutiny snižuje pocit kontroly a zvyšuje pasivitu.

Co můžete udělat hned — jednoduché a reálné kroky

Tady nejsou žádné zázračné rady, jen věci, které fungují a nezabijí vaši náladu dalším „musím“. Vyzkoušejte je prakticky a postupně.

  • Světelná terapie: 20–30 minut ranního světlometu může výrazně zlepšit energii. V pražských podmínkách to oceníte hlavně v pracovních dnech.
  • Udělejte plán financí: rozumný rozpočet na dárky a jídlo sníží úzkost. Napište si priority a držte se jich.
  • Procházky denním světlem: i 20 minut venku denně pomůže cirkadiánním rytmům.
  • Omezte alkohol a rafinované cukry během pracovních dní — drobné změny se rychle projeví.
  • Nastavte realistická očekávání rodinných setkání. Krátké hranice a jasná komunikace dokážou ušetřit hodně napětí.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Pokud se u vás objeví trvalejší ztráta zájmu, výrazná únava, poruchy spánku nebo myšlenky na sebevraždu, je čas na odborníka. V Česku fungují krizová centra i místní psychologové, s nimiž se dá domluvit i krátkodobá terapie nebo podpůrné skupiny.

Psycholog, se kterým jsem mluvil, zdůraznil: prevence je často účinnější než dlouhé léčení. Přijmout, že prosinec nemusí být „dokonalý“, a nasadit několik jednoduchých pravidel může zabránit sklouznutí do vážnějšího stavu.

Závěrem — nejste v tom sami. Mnoho lidí v našem okolí prožívá podobné pocity a je v pořádku hledat způsob, jak prosinec zvládnout lépe. Pokud máte svůj trik, co na prosincové splíny funguje, napište do komentáře nebo sdílejte článek s někým, kdo tohle období bojuje také.